Zkouška vrubové houževnatosti

Zkušební vzorek
Znázornění zkoušky
Průběh zkoušky
Charpyho kladivo

Zkouška vrubové houževnatosti (též zkouška Charpyho kladivem) je zkouška materiálu, kde zjišťujeme množství energie, které materiál absorbuje při vzniku lomu. Zkouška je pojmenovaná po Georgi Charpym. V současnosti se test využívá v průmyslu při zkoušení materiálů např. pro tlakové nádoby, stavebnictví, automobilový a letecký průmysl.[1][2] Zkouška se provádí tzv. Charpyho kladivem.

Postup zkoušky

Přeražený vzoreček

Vzhledem k houževnatosti některých materiálů je zkušební vzorek opatřen vrubem tvaru V nebo U, aby byla záruka, že dojde k přeražení vzorku jediným úderem. Před zkouškou je kladivo vyzvednuto do výšky a zajištěno proti pohybu. Vzorek je ustaven a následně po uvolnění kladiva je přeražen jediným rázem padajícího kyvadlového kladiva. Na stupnici se ukáže množství energie spotřebované k přeražení vzorku. [1][2]

Charpyho kladivo

Jedná se o kyvadlové kladivo, které se používá při zkoušení vrubové houževnatosti materiálů. Podle velikosti a váhy kladiva se stroje označují podle energie (Joule), přístroje mohou být od 50 J do 450 J i více.[1][2]

Reference

  1. a b c Zkouška vrubové houževnatosti. Strojírenství [online]. 2008-10-17 [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  2. a b c Zkušební stroje - Charpyho kladiva. www.tempos.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu zkouška vrubové houževnatosti na Wikimedia Commons
Autoritní data Editovat na Wikidatech