Západní polesština

Západní polesština
Заходышнополіська волода
Rozšíření západní polesštiny
Rozšíření západní polesštiny
RozšířeníZápadní část regionu Polesí (region) (Bělorusko, Ukrajina, Polsko)
Počet mluvčíchneznámý
Klasifikace
Písmoazbuka
Postavení
Regulátornení
Úřední jazyknení uznán
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3není
Wikipedie
neexistuje
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa běloruských dialektů, západní polesštiny je rozšířená v oblasti vybarvené žlutou barvou

Západní polesština[1] (západopolessky Заходышнополіська волода, bělorusky Заходнепалеская мікрамова, ukrajinsky Західнополіська мова, polsky Język zachodniopoleski) je smíšený jazyk, jedná se o mix běloruštiny a ukrajinštiny, byl ale také ovlivněn polštinou. Mluví se jím v regionu Polesí, konkrétně v jeho západní části, tedy v části Běloruska, Ukrajiny a Polska. Lidé, co mluví tímto jazykem ho pužívají pro komunikaci mezi sebou, je brán jako dialekt.

Abeceda

Západní polesština používá cyrilici, psanou formu tohoto jazyka vymyslel běloruský etnograf Nikolaj Šeljagovič.[2]

Západopolesská abeceda:

А а Б б В в Г г Ґ ґ Д д Е е Ж ж З з И и
I i Ы ы J j К к Л л М м Н н О о П п Р р
С с Т т У у Ф ф Х х Ц ц Ч ч Ш ш Шч шч

Písmena se čtou stejně jako v ukrajinštině (tedy Г se čte jako české H, Ґ se čte jako české G, Е se čte jako české E a neměkčí předchozí hlásku), oproti ukrajinské cyrilici je navíc písmeno Ы, které se čte podobně jako v ruštině či běloruštině, a J, které se čte stejně jako české J, naopak se nepoužívá písmeno Щ a souhlásková skupina Šč se zapisuje Шч.

Ukázka západní polesštiny

Ukázka textu:[3]

Рыбалка лычылоса чысто мужчынськым занетком. Сітка ля кломлі плыласа кэ правыласа выключно мужчынамы. Је ныпрыпомню выпадка, шоб пры дылынні рыбы була жоночына, хоч бы j сама нахабна з jix. Рыбалка кломлію змусюе двух рыбакив кэ двох-трох носылныкэj влова. Ныбуло выпадка, шоб цыкавына дівчынка пудыјшла до брата-рыболова. Мусыть в гэнах вжэ сыділо в jix буты далij од рыбалкы. «Рыбачка Соня» була-б ныможлывию зјевию в нашому краёвы.
Шэ одын способ лова — шнури (перемёты). Воны закыдувалыса но в мартовы-априлёвы. На зазубыня чыплялы угрыцэj. Знавці ствэрдювалы, шо то булы лычынкы мыногэj. Угрыць можна було накопаты в тую пору вылкамы коло воды з прыбырэжного пыска. Гынчию порою воны пропадалы и насадкию служылы укублы або келбы, алы вже ля удочок. На шнури ловылыса мынтузы. Угри пры мні вжэ траплелыса ридко, алы росповыдэj про jix було мныга. Був свыдком, ек одын старыji појшов по дорозы на Бэрысьть и, пройшовшы мо з кыломытыра, вырнувса назад ыз здоровэнным угром на плічах — в кыломытровы од сыла вловыв рыбыну на росыстијі траві.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků West Polesian microlanguage na anglické Wikipedii a Западнополесский микроязык na ruské Wikipedii.

  1. Zdroj:https://books.google.ca/books?id=gAh2Ji6rBVwC&pg=PA493#v=onepage&q=Polesian%2Blanguage&f=false
  2. Zdroj:http://mowaznaustwa.ru/2010/09/26/g-a-cyxun-pra-zaxodnepaleskuyu-litaraturnuyu-mikramovu-praekt-m-shelyagovicha/
  3. «Збудинне» № 19(59), 92.X.16-31

Externí odkazy

Smíšené jazyky
kreolština
V Evropě
Caló (romština + románské jazyky)  • Erromintxela (romština + baskičtina)  • Laiuse romština (romština + estonština)  • Llanito (angličtina + španělštiny)  • Petuh (němčina + dánština)  • Ponaschemu (němčina + dolnolužická srbština)  • Ponašymu (slezština (polština) + čeština)  • Romsko-srbský jazyk (romština + srbština)  • Russenorsk (ruština + norština)  • Shelta (angličtina + irština)  • Suržyk (ruština + ukrajinština)  • Trasjanka (ruština + běloruština)  • Západní polesština (ukrajinština + běloruština) 
V Americe
Alemañol, Belgranodeutsch (španělština + němčina)  • Caló (romština + románské jazyky)  • Kaqchikelsko-k'iche'ský smíšený jazyk (kaqchikel + k'iche')  • Jopará (španělština + guaranština)  • Kallawaya (kečuánština + puquina)  • Media Lengua (španělština + kichwa)  • Michif (kríjština + francouzština)  • Papiamento (portugalština + španělština + nizozemština + angličtina)  • Sranan Tongo (španělština + + angličtina + nizozemština + portugalština)
V Africe
Aasáx (masajština + mbugu)  • Gadal (songhajština + tamašek)  • Malawiské lomwe (lomwe + čičevština)  • Mbugu (pare + kušitské jazyky) 
V Asii
Balačka (ukrajinština + ruština)  • Bonan (tibetština + mongolština)  • Dao (standardní čínština + tibetština)  • E (čínština + thajština)  • Hajong (tibetobarmské jazyky + indoárijské jazyky)  • Hokaglish (hokkien + tagalog + angličtina) • Che-čou (standardní čínština + ujgurština)  • Kapadocká řečtina (řečtina + turečtina)  • Kjakhtský rusko-čínský pidžin (ruština + čínština)  • Ling-ling (hmongština + čínština)  • Lomavrenština (arménština + romština + domari)  • Madras bashai (tamilština + angličtina)  • Mao-ťia (čínština + miao)  • Mednyjská aleutština (ruština + aleutština)  • Qoqmončaq (kazaština + mongolština + evenština)  • San-čchiao (kam + hmu)  • Wutun (čínština + bonan) 
V Austrálii a Oceánii
Gurindjisko-Kriolský jazyk (gurindji + kriol)  • Light warlpiri (australská kreolština + warlpiri)  • Nguluwanština (vapština + ulithijština)  • Numbami (austronéské jazyky + papuánské jazyky) 
(V závorkách jsou uvedeny jazyky, z nichž smíšené jazyky vznikly, kurzívou jsou uvedeny mrtvé jazyky) • Kategorie
Autoritní data Editovat na Wikidatech