Smrtelná dávka

ikona
Faktická přesnost tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Smrtelná dávka obecně označuje smrtící dávku látky nebo záření[1][nenalezeno v uvedeném zdroji]. Smrtná dávka nebo letální dávka (latinsky dosis letalis; anglicky Lethal dose; zkratka: LD) je míra toxicity látky. Hodnota LD označuje dávku, jejíž podání způsobí určenou smrtnost na vzorku jedinců určeného druhu[2][3].

Při udávání smrtných dávek se užívá tohoto označení:

LDXy(z.)

kde:

  • X – označuje, kolik procent z testovaných zvířat po podání dávky následkem toho uhynulo,
  • y – označuje druh zvířat, na kterých byl test proveden,
  • z – označuje způsob podání látky: (inh.) – vdechnutí (inhalated), (inj.) – injekčně, (oral) podání ústně.

Např.: LD100myš(inj.) – označuje injekčně podanou dávku, při které uhynuly všechny myši z testované skupiny.

Pokud podrobné informace nejsou uvedeny, byl test pravděpodobně proveden na krysách s orálním způsobem podání.

Mnohdy se udává i nejmenší pozorovaná smrtná dávka, která má zkratku LDLo (z angl. lethal dose low), udávající, při jaké nejmenší dávce látky uhynul alespoň jeden jedinec z testované skupiny.

Hodnota LD se udává v jednotkách hmotnosti látky vztažené na jednotku hmotnosti těla zvířete – nejběžněji mg/kg. V případě plynných látek se užívá hodnoty LC (Lethal concentration – smrtná koncentrace)[2].

LD50

LD50 nebo LD50 je v toxikologii označení pro dávku látky podané testovaným jedincům, která způsobí úhyn 50 % testovaných živočichů do 24 hodin od expozice. Udává se v mg/kg živé hmotnosti.[4][5][6][7]

Např.: LD50 orálně, potkan: 400 mg/kg.

Ačkoliv se tento ukazatel používá velmi často a běžně například při porovnávání toxicity jedu hadů, má své zjevné slabiny. Jako laboratorní zvířata, na nichž se jedovatost zkouší, se nejčastěji používají myši a potkani. To s sebou nese i jistá omezení a při následném srovnání se musí přihlížet k tomu, že vůči jiným skupinám živočichů včetně člověka může jed účinkovat jinak.[8]

Střední smrtná dávka (latinsky dosis letalis media, LD50) nemusí být dostatečným parametrem, který charakterizuje toxicitu chemické látky. Důležité také je, jak rychle se zvyšuje toxicita s rostoucí dávkou. U některých látek vede již nepatrné zvýšení dávky k rychlému vzestupu smrtnosti, zatímco u jiných látek není závislost toxických účinků na dávce tak výrazná.[1][2]

Pro sledování účinků látek v čase se používá také parametr střední účinná doba (latinsky tempus effectivum medium, ET50), který označuje časový úsek mezi podáním léčiva a nástupem účinku u 50 % pokusných objektů, a střední smrtná doba (latinsky tempus letale medium, LT50), udávající časový interval mezi podáním látky a úhynem 50 % pokusných objektů.[1]

Reference

  1. ↑ a b c PROKEŠ, Jaroslav. Úvod do toxikologie [online]. Praha: 2005. [soudni.lf1.cuni.cz/Data/files/skripta2005.doc Dostupné online]. 
  2. ↑ a b c HORÁK, Josef; LINHART, Igor; KLUSOŇ, Petr. Úvod do toxikologie a ekologie pro chemiky. Praha: VŠCHT, 2004. Dostupné online. ISBN 80-7080-548-X. S. 52. 
  3. ↑ Hardman JG, Limbird LE, Gilman AG. Goodman & Gilman's The Pharmacological Basis of Therapeutics. 10. vyd. New York: McGraw-Hill, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-18. ISBN 0071354697. DOI 10.1036/0071422803. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. books.mcgraw-hill.com [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-18. 
  4. ↑ Jan Šimůnek. Mykotoxiny: Slovník výrazů [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-03-13. 
  5. ↑ Cojeco.cz: LD50
  6. ↑ OSH Answers: What is a LD50 and LC50? (en)
  7. ↑ J. W. Trevan. The Error of Determination of Toxicity. Proceedings of the Royal Society of London. Series B, Containing Papers of a Biological Character. 1927-07-01, čís. 712, s. 483–514. 
  8. ↑ MIRTSCHIN, Peter, a kol. Australia’s Dangerous Snakes. Australia: CSIRO Publishing, 2017. S. 9. 

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.