Siard Nosecký

Siard František Nosecký
malíř Siardus Nosecký
malíř Siardus Nosecký
Narození12. dubna 1693
Praha-Staré Město
České královstvíČeské království České království
Úmrtí28. ledna 1753 (ve věku 59 let), 25. ledna 1753 (ve věku 59 let) nebo 18. ledna 1753 (ve věku 59 let)
Velká Chyška (Pelhřimov)[1]
České královstvíČeské království České království
PovoláníŘímskokatolický duchovní
RodičeVáclav Jindřich Nosecký
Znám jakoBarokní malíř, člen [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků řádu premonstrátských řeholních kanovníků – Premonstrátů]]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kristián Ezechiel Nosecký (později přijal řádové jméno Siard, známý jako malíř Siard (Siardus) Nosecký, 12. dubna 1693, Praha-Staré Město[2] – 18. ledna 1753, Velká Chyška (Pelhřimov),[1] byl český římskokatolický duchovní, strahovský premonstrát a barokní malíř.

Život

Malířská výzdoba teologického sálu Strahovského kláštera

Narodil se jako František Kristián Ezechiel Nosecký v rodině malíře Václava Jindřicha Noseckého na Starém Městě pražském. První malířské vzdělání získal od svého otce.

Freska na stropě kostela v interiéru zámku v Pátku u Peruce

Později v mládí studoval na jihlavském gymnáziu a poté v tamním jezuitském semináři. S otcem spolupracoval na výzdobě kaple Bolestné Panny Marie v jihlavském kostele sv. Jakuba Většího.

V roce 1714 vstoupil do kanonie premonstrátů na pražském Strahově, a zde přijal řeholní jméno Siard. V roce 1721 přijal kněžské svěcení a byl poslán jako duchovní správce na premonstrátskou faru při kostele svatého Jana Křtitele ve Velké Chyšce u Pelhřimova. Později se vrátil na Strahov jako provizor (hospodářský správce kláštera).

Vedle své duchovenské a správní činnosti se věnoval malířství a proslul jako malíř fresek i olejových oltářních obrazů, například v kostele svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, v Želivi, ve Velké Chyšce, v Bohušovicích, v Havlíčkově Brodě nebo obraz na děkanství v Žatci,[3] jež jsou inspirovány Karlem Škrétou.[1] Zemřel v roce 1753 ve Velké Chyšce.[4]

Některé malířské práce

  • freska Hagar s Ismaelem v poušti, kaple Bolestné Panny Marie v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě
  • obraz sv. Vavřince, Kostel svatého Jakuba, Jihlava[5]
  • 1721 7 fresek v dolní chodbě Strahovského kláštera
  • 1723 výzdoba Teologického sálu knihovny Strahovského kláštera
  • 1726 13 lunet cyklu ze života sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Jana Nepomuckého v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žatci
  • 1727 fresky opatské jídelny Strahovského kláštera, klenby kapitulní síně a letního refektáře, freska pod kruchtou klášterního kostela
  • 1733 (?) fresková výzdoba kopule poutního kostela Jména Panny Marie Sepekov
  • Chvalín (farnost Doksany) – kaple sv. Jana Nepomuckého
  • Horoměřice, freska na klenbě zámecké kaple sv. Anny
  • 1739 freska Apoteózy sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech
  • 1740-43 fresky v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vojslavicích[6]
  • fresková výzdoba zámecké kaple sv. Anny, Zámek Herálec
  • 1740 fresky v kostele svatého Jana Křtitele, Velká Chyška, kostel zbořen 1897[7]
  • 1746 fresková výzdoba kaple Panny Marie Pasovské , Kostel Nanebevzetí Panny Marie Strahovského kláštera
  • kolem 1750 fresky v zámku řádu premonstrátů v Pátku
  • 1750-53 fresky v kostele Zvěstování Panny Marie v Mariánském Týnci[8], zničeno 1920

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c OSN, heslo Nosecký.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Praha-Staré Město (kostel Panny Marie před Týnem)
  3. ↑ E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 1-4.
  4. ↑ OSN, heslo Nosecký. Jiné zdroje uvádějí datum 25. ledna a obec Píšť (okres Opava), což je méně pravděpodobné než premonstrátská fara ve Velké Chyšce.
  5. ↑ Jan Petr Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren. MZA, fond G 12, I 32, Brünn 1807; MZA, fond G12, I 34, Brünn 1807, f. 178a - 181b.
  6. ↑ Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech, Praha 1982, s. 255
  7. ↑ Strahovský klášter, Velká Chyška. www.strahovskyklaster.cz [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 
  8. ↑ [1] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Bc. Petra Cinkaničová, BAROKNÍ GOTIKA - MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÁ POMŮCKA DIPLOMOVÁ PRÁCE, PF ZUP, 2013

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Nosecký, sv. 18, str. 431
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I.-IV. Praha 1980.
  • Pražské baroko, Umění v Čechách XVII – XVIII století 1600 – 1800, Kalista Z., Poche E., Štech V. V., Stefan O., katalog 131 s., Výtvarný odbor Umělecké besedy, Praha, 1938
  • VENDL, Václav Karel. Fr. Siardus Nosecký, malíř baroka. Pardubice: vlastní náklad, 1924. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Siard Nosecký na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Siard Nosecký
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Strahovský klášter
  • Poutní kostel v Sepekově, videoprůvodce, fresky S. Noseckého, 2014
  • Farnost Žatec: Siard Nosecký
  • Nosecký ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Autoritní data Editovat na Wikidatech