Rysy
Rysy | |
---|---|
Polský vrchol Rysů (2500 m) | |
Vrchol | 2501 m n. m. |
Prominence | 161 m ↓ sedlo Váha |
Izolace | 0,63 km → Ťažký štít |
Seznamy | Nejvyšší hory evropských zemí Slovenské dvoutisícovky #9 Štíty Vysokých Tater #9 Koruna hor Polska #1 |
Poznámka | nejvyšší hora Polska |
Poloha | |
Stát | Slovensko Slovensko Polsko Polsko |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°10′46″ s. š., 20°5′17″ v. d. |
Rysy | |
Prvovýstup | 30. července 1840 |
Hornina | žula |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rysy je hora v Tatrách, ležící na slovensko-polské státní hranici. Hora má tři vrcholy, dva leží na Slovensku a jeden v Polsku. Nadmořská výška středního a nejvyššího je 2501 m, leží na Slovensku. Severozápadní vrchol je nejvyšší horou celého Polska, udává se u něj nadmořská výška 2499 či 2500 m. Nejnižší je jihovýchodní vrchol ležící na Slovensku, s nadmořskou výškou 2473 m. Severozápadní vrchol zároveň slouží od roku 2000 jako hraniční přechod pro pěší, ovšem jen v letním období.
Pojmenování
Název Rysy (shodný ve slovenštině i v polštině) pochází z goralského slova pro čáry, rýhy a štěrbiny ve skále. Tyto rysy jsou skupina roklí (žlabů) západně od vrcholu Rysů na tzv. Žabím hřebeni. Název tedy nepochází ze jména kočkovité šelmy zvané rys, ale spíše etymologicky souvisí s rýsováním.
Známé výstupy
První známý výstup na Rysy uskutečnil 20. července 1840 Eduard Blásy s průvodcem Jánem Rumanem starším. První zimní výstup absolvovali Theodor Wundt a průvodce Jakob Horvay 10. dubna 1884.[1]
V roce 1899 navštívili Rysy manželé Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie a v roce 1913 Vladimír Iljič Lenin, na jehož počest se kdysi konaly masové výstupy na Rysy.
V první polovině září 2023 polský sportovec a sběratel rekordů Wojciech Sobierajski vynesl na vrchol kámen vážící 50 kilogramů, jímž chtěl dosáhnout, aby nejvyšší bod Polska dosáhl výšky 2500 metrů nad mořem a svůj výkon zveřejnil na sociálních sítích. Vyvolal tím nelibost správy národního parku, jejíž pracovnice zmínila možné ohrožení pachatele i dalších turistů a sdělila, že záležitost řeší správa parku se snahou zjistit, zda nebylo porušeno nějaké ustanovení zákona o ochraně přírody. Vynášení kamenů na horu za účelem dosažení kulaté nadmořské výšky již dříve udělal happening Adam Rzepecki, člen uměleckého uskupení Lodž Kaliska.[2]
Chata pod Rysy
Na úbočí Rysů se na slovenské straně v nadmořské výšce 2250 metrů nachází známá Chata pod Rysy (slovensky Chata pod Rysmi, polsky Chata pod Rysami), nejvýše položená horská chata na Slovensku. Chata byla postavena v roce 1932 jako přízemní objekt, v roce 1977 byla zvýšena o jedno patro. Chata je v provozu pouze v letní sezóně (od 15.6. do 31.10.) Nabízí občerstvení a nouzové ubytování pro 14 lidí. Vzhledem k nebezpečí sněhových i kamenných lavin se uvažuje již několik let o přesunutí chaty do výše položeného místa, zatím však není pro přesun dostatek finančních prostředků.
Doliny a plesa
Jihozápadní stěna Rysů spadá do Mengusovské doliny, kde se v Žabí dolině nachází 3 malá karovo-morénová jezera nazývaná Žabie plesá Mengusovské (Velké, Malé a Vyšné). Severozápadní stěna spadá jediná do Polska, kde se v Dolině Rybiego potoku nachází velká jezera Morskie oko a Czarny Staw pod Rysami. Východní stěna, kterou jedinou nevede značená turistická cesta, spadá do Ťažké doliny, kde se nacházejí Ťažké a Zmrzlé pleso.
Přístup
Přístup je možný pouze v letním období od 16. června do 31. října. Střední vrchol je nejvyšším v Tatrách, který je volně přístupný bez horského vůdce. Výstup je možný od rozcestí nad Popradským plesem:
- po modré turistické značce Mengusovskou dolinou k rozcestí nad Žabím potokem (0:30) a dále
- po červené turistické značce (2:50), která pokračuje dále do Polska.
K rozcestí nad Popradským plesem je možné se dostat od:
- Popradského plesa po červené turistické značce (0:05),
- Štrbského plesa po červené turistické značce (1:40),
- železniční zastávky Popradské Pleso po modré turistické značce k rozcestí nad Popradským plesem (1:20).
Sestup na Popradské pleso trvá 2:30. Z Polska je možný výstup od Morskieho oka kolem Czarneho stawu pod Rysami, výstup s ohledem na značné převýšení trvá 4 hodiny, sestup k Morskiemu oku 3:30.
Galerie
- Cesta na Rysy
- Rysy z Polska
- Slovenský vrchol hory Rysy (2503 m), i celých Tater
- Výhled do Bielovodské doliny
- Bývalý hraniční přechod
- Hraniční kámen na hoře Rysy
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rysy na Wikimedia Commons
- Rysy na VysokeTatry.com
- Výstup na Rysy na Horalka.org
- Výstup na Rysy na HoryEvropy.cz Archivováno 7. 4. 2013 na Wayback Machine.
- Popis výstupu na Rysy + video na TatraAdventures.cz
- Chata pod Rysy
Dvoutisícovky Východních Tater | |
---|---|
Vysoké Tatry (27) | Gerlachovský štít (2655 m) • Lomnický štít (2634 m) • Ľadový štít (2627 m) • Pyšný štít (2623 m) • Vysoká (2560 m) • Kežmarský štít (2556 m) • Končistá (2538 m) • Baranie rohy (2526 m) • Rysy (2503 m) • Kriváň (2495 m) • Bradavica (2476 m) • Ganek (2462 m) • Slavkovský štít (2452 m) • Prostredný hrot (2441 m) • Hrubý vrch (2428 m) • Mengusovský štít (2424 m) • Satan (2421 m) • Kolový štít (2418 m) • Javorový štít (2417 m) • Veľké Solisko (2413 m) • Štrbský štít (2381 m) • Krátka (2374 m) • Kôprovský štít (2363 m) • Svinica (2301 m) • Tupá (2284 m) • Jahňací štít (2230 m) • Široká (2210 m) |
Belianské Tatry (3) | Havran (2152 m) • Ždiarska vidla (2142 m) • Hlúpy (2061 m) |
Nejvyšší hora Evropy | ||
---|---|---|
Země |
| |
Teritoria, kolonie a zámořská území | ||
Území se sporným postavením |
Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách) | |
---|---|
Podcelky | Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry) |
Vybrané vrcholy Východních Tater | Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020) |
Sedla Východních Tater | Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180) |
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách | Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687) |
Sedla v Západních Tatrách | Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917) |