Proti všem (film)
Proti všem | |||
---|---|---|---|
Země původu | Československo Československo | ||
Jazyk | čeština | ||
Délka | 109 min | ||
Žánry | historický drama | ||
Námět a scénář | Otakar Vávra Miloš Václav Kratochvíl | ||
Režie | Otakar Vávra | ||
Obsazení a filmový štáb | |||
Hlavní role | Zdeněk Štěpánek Gustav Hilmar Bedřich Karen Jan Pivec Vlasta Matulová Vítězslav Vejražka Václav Voska Jana Rybářová Miroslav Doležal Petr Haničinec Vladimír Leraus František Horák | ||
Hudba | Jiří Srnka | ||
Kamera | Václav Hanuš | ||
Střih | Antonín Zelenka | ||
Výroba a distribuce | |||
Premiéra | 4. října 1957[1] | ||
Distribuce | Filmové studio Barrandov | ||
Rozpočet | 25 miliónů Kčs[1] | ||
Předchozí a následující díl | |||
| |||
Proti všem na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Proti všem je československý hraný film natočený režisérem Otakarem Vávrou v roce 1956 na motivy stejnojmenného díla spisovatele Aloise Jiráska. Jedná se o třetí díl Vávrovy filmové husitské revoluční trilogie. Děj tohoto historického snímku, který navazuje na film Jan Žižka a celou trilogii uzavírá, se odehrává v roce 1420. Ústředním motivem filmu je zápas husitů s vojsky první křížové výpravy, v jejímž čele do Čech přijíždí dědic českého trůnu, uherský a římský král Zikmund Lucemburský. Sledujeme i rozvoj Tábora a spory mezi umírněnou stranou Jana Žižky a radikálními pikarty Petra Kániše.
Děj
V úvodu prchají před houfem plenících táboritů probošt louňovického kláštera, tamní sakristián a mladá novicka Marta. Útočiště najdou ve tvrzi zemana Ctibora z Hvozdna, který je před pronásledovateli ochrání. Trojice tak vyvázne a stihne se ukrýt na hradě Příběnice u mocného pána Oldřicha z Rožmberka. K táboritům se při průchodu Hvozdna přidává většina obyvatel vsi a také zemanova dcera Zdena. Venkované dosáhnou Tábora a jsou zde přijati. Zdena je okouzlena jedním z táborských kněží, Janem Bydlinským.
Louňovickému proboštovi se podaří přesvědčit pana z Rožmberka, aby přistoupil na stranu krále Zikmunda Lucemburského, který se právě chystal vpadnout do Čech v čele křížové výpravy. Mladý Rožmberk se za přislíbenou finanční odměnu zavázal udeřit na oslabené město Tábor. Probošt se s touto zprávou vydává do Kutných Hor, kde před útokem na Prahu prodlívá Zikmund se svým vojskem. Na cestě se probošt setkává s Ctiborem z Hvozdna, který zamířil za svou dcerou na Tábor. Ve městě rovných začíná narůstat spor mezi táborskými kněžími požadujícími bránit se ve městě a hejtmanem Žižkou, který doporučuje vytáhnout na pomoc Praze ohrožené Zikmundovým vojskem. Kolem fanatických kněží Petra Kániše a Jana Bydlinského se začíná shromažďovat skupinka jejich posluchačů, do níž patří proti vůli jejího otce i zemanova dcera Zdena.
Louňovický probošt doráží do Kutné Hory, kde Němci házejí husity do prázdných šachet místních stříbrných dolů. Probošt zde informuje krále Zikmunda o postoji Oldřicha z Rožmberka. Za králem do Kutné Hory přijíždí také pražské poselstvo, které se zoufale snaží vyprosit u Zikmund milost. Uherský a římský král husitské vyslance odbude a donutí je tak požádat o pomoc venkovské husity a především jihočeské tábory. V Táboře po zprávě od Pražanů převáží Žižkova strana a většina zdejších husitů se hotoví k odchodu do ohrožené Prahy. Odjíždí také zeman Ctibor a jeho synovec Ondřej, avšak proti otcově vůli se ve městě spolu s Bydlinským, Kánišem a jejich lidmi rozhodne zůstat zemanka Zdena.
Proti oslabenému Táboru vytáhne pán z Rožmberka se svým vojskem, podpořeným také oddíly rakouského vévody Albrechta. V Rožmberkově vojsku je se svým strýcem také novicka Marta, louňovický probošt a sakristián. Tábor je obležen a jen stěží přesile odolává. Z Prahy tehdy přitáhne táborská jízda vyslaná na pomoc obleženému Táboru Janem Žižkou. Nečekaným útokem se husitům podaří oblehatele porazit a Tábor zachránit. Po bitvě je tábory zajat louňovický probošt a sakristián, načež jsou oba upáleni. Novicka Marta a její služebná jsou před smrtí zachráněny mladým Ondřejem z Hvozdna.
Po zažehnání primárního nebezpečí dochází v Táboře k definitivnímu rozkolu a radikálové vedení Kánišem odcházejí z města do podhradí dobytého hradu Příběnice. Spolu odcházejí také Zdena a Jan Bydlinský, kteří se do sebe zamilují. V Příběnicích Kániš poblouzní své posluchače a tito fanatici zaživa upalují zemanovu dceru Zdenu a Kánišova soka Bydlinského. Ani zeman Ctibor již svou dceru nestihne zachránit.
Ve finále celého filmu se Praha, kam již dorazili táborští a další venkovští husité, chystá na útok křižáckých vojsk, které ze tří stran svírají hlavní město. Jedinou zásobovací cestou do Prahy je stezka z Poříčské brány, která vede okolo vrchu Vítkova. Žižka proto toto strategické místo opevní a společně s nepočetným houfem jej také ubrání před obrovskou přesilou, která se Vítkov pokusí obsadit. Král Zikmund je poražen a kruciáta se rozpadá. Husité v samotném závěru slaví toto velké vítězství.
Natáčení
Film Proti všem se natáčel v roce 1956 v ateliérech na Barrandově a Radotíně, kde byly snímány exteriéry.[2] Na jeho natáčení se jako historičtí a vojenští poradci podíleli také historici Jan Durdík a Eduard Wagner. Hudbu, kterou měl na starost Jiří Srnka, zařídil Filmový symfonický orchestr a Pěvecký sbor Aus-Víta Nejedlého, který řídil František Belfín. Jako vedoucí sekce kostýmů se na filmu podílel také Jiří Trnka. Natáčení probíhalo za účasti útvarů československé armády, jezdeckých klubů Svazarmu, které k filmování dodaly množství koní, a Vojensko-historického ústavu. Rozpočet 25 miliónů československých korun udělal z filmu Proti všem nejdražší snímek v tehdejší historii československého filmu.[1]
Přijetí
Snímek je, podobně jako ostatní díly Vávrovy husitské trilogie, do dnešních dnů ceněn pro svou monumentální výpravu, dobové kostýmy vytvořené v krejčovské dílně na Barrandově i zdařilé bojové scény v závěru snímku. Přesto bývá tento film spolu s celou Vávrovou trilogií kritizován za svou přílišnou poplatnost režimu 50. let, schématičnost, za své budovatelské nadšení a kvůli zkreslování dějin.[3][4]
Táborští husité jsou ve snímku veskrze vykreslováni jako ctnostní zastánci komunistických ideálů. Zato jejich soupeři, tedy vysoká šlechta a král, katolická církev a čeští i zahraniční Němci, jsou podáváni jako zrádní, falešní a úskoční nepřátelé lidu, kterým jde pouze o vlastní prospěch, moc a majetek.
Ačkoliv se Vávra hájí, že ve scénáři postupoval dle Jiráskovy předlohy a Palackého konceptu dějin, je snímek přehnaně xenofobní, antiněmecký a nacionální. Patrně tomu tak bylo kvůli vlivu ministra kultury Zdeňka Nejedlého, který požadoval, aby celá husitská filmová trilogie splnila dobovou objednávku.[5]
Obsazení
Zdeněk Štěpánek | Jan Žižka |
Gustav Hilmar | Ctibor z Hvozdna |
Vlasta Matulová | Zdena, Ctiborova dcera |
Bedřich Karen | probošt louňovického kláštera |
Jan Pivec | římský a uherský král Zikmund |
Miroslav Doležal | Jan Bydlinský |
Václav Voska | Petr Kániš |
Jana Rybářová | novicka Marta |
Petr Haničinec | Ondřej z Hvozdna |
Stanislav Neumann | sakristián |
Jaroslav Vojta | Šimon Ohnivec |
Marie Vášová | Johova žena |
Vladimír Ráž | Tomeš, Johův syn |
Otto Lackovič | Ondřej, Johův syn |
Rudolf Pellar | Václav Koranda |
Bohuslav Záhorský | louňovický sedlák |
Eva Jiroušková | děvečka Margeta |
Radovan Lukavský | hejtman z Hroznějovic |
Václav Špidla | Oldřich z Rožmberka |
Vítězslav Vejražka | Václav z Dubé |
Eduard Kohout | Lefl z Lažan |
Rudolf Hrušínský | mistr Křišťan |
František Horák | Jan Želivský |
František Leraus | Šimon od Bílého lva |
Světla Amortová | chůva Agneška |
Josef Kotapiš | Pipo Spano |
Blanka Waleská | táborská žena |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Proti všem [online]. ČSFD [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Proti všem (1957) [online]. Fdb.cz [cit. 2013-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Století kontroverzního režiséra Otakara Vávry. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2011-9-16 [cit. 2013-8-5]. Dostupné online.
- ↑ Mistr Vávra? Pokus o solidní pohled na zesnulou legendu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-9-18 [cit. 2013-8-5]. Dostupné online.
- ↑ Muž bez tváře Otakar Vávra slavil sté narozeniny. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-3-1 [cit. 2013-8-20]. Dostupné online.
Literatura
- ČORNEJ, Petr. Husitská trilogie a její dobový ohlas. Film a dějiny. 2005, s. 84–98 a 359–363.
Související články
Externí odkazy
- Proti všem ve Filmovém přehledu
- Proti všem na Kinoboxu
- Proti všem v Česko-Slovenské filmové databázi
Filmy režírované Otakarem Vávrou | |
---|---|
30. léta | Světlo proniká tmou (krátký film) (1930) • Zájezd baťovců do Jugoslávie (reklamní film) (1930) • Výroba moderní obuvi (reklamní film) (1931) • Žijeme v Praze (krátký fejeton) (1934) • Listopad (krátký film) (1935) • Velbloud uchem jehly (1936) • Filosofská historie (1937) • Panenství (1937) • Cech panen kutnohorských (1938) • Na sto procent (reklamní film) (1938) • Dívka v modrém (1939) • Humoreska (1939) • Kouzelný dům (1939) |
40. léta | Maskovaná milenka (1940) • Pacientka Dr. Hegla (1940) • Podvod s Rubensem (reklamní film) (1940) • Pohřeb Joži Úprky (dokumentární film) (1940) • Pohádka máje (1940) • Turbina (1941) • Okouzlená (1942) • Přijdu hned (1942) • Šťastnou cestu (1943) • Rozina sebranec (1945) • Vlast vítá (dokumentární film) (1945) • Návrat presidenta Dr. Edvarda Beneše do Prahy (dokumentární film) (1945) • Cesta k barikádám (dokumentární film) (1946) • Nezbedný bakalář (1946) • Předtucha (1947) • Krakatit (1948) • Němá barikáda (1948) • Láska (dokumentární film) (1949) |
50. léta | Nástup (1952) • Jan Hus (1954) • Jan Žižka (1955) • Proti všem (1956) • Občan Brych (1958) • První parta (1959) |
60. léta | Národní umělec Zdeněk Štěpánek (dokumentární film) (1960) • Policejní hodina (1960) • Srpnová neděle (1960) • Noční host (1961) • Horoucí srdce (1962) • Zlatá reneta (1965) • Romance pro křídlovku (1966) • Třináctá komnata (1968) • Kladivo na čarodějnice (1969) |
70. léta | Dny zrady (1973) • Sokolovo (1974) • Osvobození Prahy (1975) • Příběh lásky a cti (1977) |
80. léta | Temné slunce (1980) • Putování Jana Amose (1983) • Komediant (1984) • Oldřich a Božena (1984) • Veronika (1985) • Evropa tančila valčík (1989) |
90. léta | Lída Baarová pohledem Otakara Vávry (televizní dokumentární film z cyklu GENUS) (1995) |
2000 – 2011 | Moje Praha (televizní dokumentární film) (2002) • Hlava kance (videoklip) (2006) |
Dílo Aloise Jiráska | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Romány | Skaláci (1875) • Na dvoře vévodském (1877) • Filosofská historie (1878) • Konec a počátek (1879) • U Rytířů (1879) • Na Staré poště (1881) • Poklad (1881) • V cizích službách (1883) • Psohlavci (1884) • V cizích službách (1885) • Skály (1886) • Z Čech až na konec světa (1888) • Proti všem (1893) • Staré pověsti české (1894) • Mezi proudy (1887–1890) • F. L. Věk (1888–1906) • U nás (1896–1903) • Bratrstvo (1900–1909) • Temno (1913–1915) • Husitský král (1920–1930) | ||||||
Divadelní hry | Vojnarka (1890) • Kolébka (1891) • Otec (1894) • Zkouška (1895) • Emigrant (1898) • M. D. Rettigová (1901) • Jan Žižka (1903) • Gero (1904) • Lucerna (1905) • Samota (1907) • Pan Johanes (1909) • Jan Hus (1911) • Jan Roháč (1914) | ||||||
Povídky | Povídka z hor (1878) • Z bouřlivých dob (1879) • Maryla (1885) • Zemanka (1885) • Zahořanský hon (1889) • Na Chlumku (1889) • Balada z rokoka (1905) | ||||||
Filmové a televizní adaptace |
| ||||||
Hudební adaptace | Psohlavci (Karel Kovařovic, 1897) • Lucerna (Vítězslav Novák, 1923) • Jiří z Kunštátu a Poděbrad (Osvald Chlubna, 1942) • Temno (Iša Krejčí, 1944) • Poslední hejtman (Miroslav Krejčí, 1944) • Zahořanský hon (Jaroslav Křička, 1949) • Maryla (Vladimír Ambros, 1951) • Kolébka (Osvald Chlubna, 1952) • Pan Johanes (Ivo Jirásek, 1952) • Náchodská kasace (Sláva Vorlová, 1955) • Maryla (František Suchý Brněnský, 1956) • Vojnarka (Jiří František Novák, 1956) • Kolébka pro hříšné panny (Otmar Mácha, 1976) |