Polybutadien

Polybutadien, zde konkrétně cis izomer

Polybutadien (BR) je umělý kaučuk, který vzniká polymerací monomeru 1,3-butadienu. Polybutadien má vysokou odolnost proti opotřebení. Používá se při výrobě pneumatik a také ke zlepšení odolnosti proti nárazu u plastů (například polystyren a akrylonitrilbutadienstyren). Polybutadien se používá i při výrobě golfových míčků, elastických předmětů a k potahování nebo zapouzdření elektronických sestav, jež nabízejí vysoký elektrický odpor.[1] Přidává se také do různých směsových pryskyřic.

V roce 2012 tvořil polybutadien přibližně jednu čtvrtinu celosvětové spotřeby syntetických kaučuků.[2] Vedle styren-butadienového kaučuku je to nejpoužívanější umělý kaučuk vůbec.

Historie

Butadien byl poprvé polymerizován v roce 1910. Povedlo se to ruskému chemiku Sergeji Vasiljeviči Lebeděvovi.[3] V roce 1926 vynalezl proces výroby butadienu z ethanolu a o dva roky později vyvinul metodu výroby polybutadienu pomocí sodíku - katalyzátoru.

V roce 1930 byl postaven první pilotní závod na použití polybutadienu jako alternativy k přírodnímu kaučuku s použitím etanolu vyrobeného z brambor, protože právě o to usilovala vláda Sovětského svazu. Tento experiment se setkal s úspěchem a v roce 1936 byla postavena první polybutadienová továrna, kde byl polybutadien získáván z ropy. Do roku 1940 byl Sovětský svaz největším výrobcem polybutadienu na světě. V návaznosti na Lebeděvovi vynálezy vyvinuly i další státy polybutadien jako alternativu k přírodnímu kaučuku.[4]

V padesátých letech dvacátého století došlo k pokroku v oblasti katalyzátorů, což vedlo k lepším verzím polybutadienu. Do ropné krize v roce 1973 bylo trendem petrochemických společností a výrobců pneumatik stavění polybutadienových továren po celém světě. Expanze továren na několik let skoro ustala. Od té doby je tento trend spíše skromný a je zaměřen hlavně směrem na dálnou východní oblast (Jižní Korea, Čína).

Společnost Bayer reprodukovala Lebeděvovy procesy se sodíkem jako katalyzátorem. Název Buna rubber (buna kaučuk) je odvozený od butadien Bu a sodík Na. Tento termín je používán k popisu této generace polybutadienového kaučuku s katalyzátorem sodíkem. Během výroby zjistili, že při přidání styrenu dochází k lepším vlastnostem polybutadienu a tím vynalezli styren-butadien (jinak také Buna-S).[5]

Po druhé světové válce výroba syntetického kaučuku klesala z důvodu poklesu poptávky. Zájem ovšem ale opět stoupl po roce 1950, kdy byly objeveny Zieglerrovy-Nattovy katalyzátory. Metoda s těmito katalyzátory se prokázala jako mnohem lepší pro výrobu pneumatik než metoda se sodíkem.[6]

Mezi prvními výrobci v komerčním měřítku byly například výrobci pneumatik jako Goodyear Tire and Rubber Company nebo také ropná společnost Shell.

Na počátku roku 2000 byla výroba syntetického kaučuku opět v krizi, protože největší výrobce polybutadieunu, Bayer, prošel restrukturalizací z důvodu finančních ztrát. Došlo k uzavření několika závodů v Sarnii a Marl. Výroba byla přesunuta do Francie a USA. Výroba syntetického kaučuku byla přesunuta z firmy Bayer na společnost Lanxess.[7]

Polymerace butadienu

1,3-Butadien je organická sloučenina, jejíž spojením je vytváří polybutadien. Butadien je schopný polymerizovat třemi způsoby: cis, trans, vinyl.

Polybutadien má obvykle (jako ostatní polymery) vysokou molární hmotnost, neboť jedna molekula polybutadienu se skládá i z více než 2000 jednotek butadienu. Tyto jednotky se v reaktoru řadí za sebe, a to za přítomnosti katalyzátoru (komplexy obsahující neodym, nikl či kobalt, nebo např. butyllithium). Reakce je silně exotermická (uvolňuje se při ní energie) a hrozí při ní riziko výbuchu.[8]

Použitý katalyzátor při výrobě dokáže významně ovlivnit typ polybutadienového produktu.

Složení polybutadienu dle katalyzátoru
Katalyzátor Molární podíl (%)
cis trans vinyl
Neodym 98 1 1
Kobalt 96 2 2
Nikl 96 3 1
Titan 93 3 4
Lithium 10-30 20-60 10-70

Vysoký cis polybutadien[9]

  • vysoký podíl cis (více než 92 %)
  • malý podíl vinyl (méně než 4 %)

Nízký cis polybutadien[10]

  • obvykle obsahuje 36 % cis; 59 % trans; 10 % vinyl
  • polybutadien s nízkým obsahem cis se obvykle používá při výrobě pneumatik

Vysoký vinyl polybutadien[11]

  • vysoký podíl vinyl (více než 70 %)
  • lze výhodně použít s polybutadienem s vysokým obsahem cis v pneumatikách

Vysoký trans polybutadien

  • vysoký podíl trans (více něž 90 %)
  • výroba pomocí katalyzátorů s vysokým obsahem cis
  • dříve používán pro vnější vrstvu golfových míčků, dnes už jen průmyslově

Výroba

Roční produkce polybutadienu v roce 2003 byla 2 miliony tun, což z něj činí jeden z nejčastěji vyráběných syntetických kaučuků.[10] K výrobě různých druhů kaučuku se nyní používá jedna rostlina, dříve tomu bylo jinak, protože výrobní procesy kaučuků bývaly odlišné. Polybutadienový kaučuk se používá samostatně velmi málo. Často se spíše mísí s ostatními kaučuky.

Použití

Pneumatiky

Polybutadien je z velké části používán v různých částech výroby automobilových pneumatik. Výroba pneumatika spotřebovává zhruba 70 % celkové produkce polybutadienu (především s vysokým cis). Polybutadien se používá hlavně v bočnicích pneumatik pro nákladní automobily, což zlepšuje výdrž pneumatik.

Plasty

Zhruba 25 % vyrobeného polybutadienu se zpracovává do výroby plastů. Polybutadien zlepšuje mechanické vlastnosti plastů (odolnost nárazu). Například při přidání polybutadienu do výroby polystyrenu se polystyren mění z křehkého a jemného materiálu na tvárný a odolný. Kvalita procesu je zde důležitější než při výrobě pneumatik, například kvůli tomu, že plasty jsou používány v potravinářském průmyslu a musí tedy splňovat různé zdravotní požadavky.

Golfové míčky

Většina míčků je vyrobena z elastického jádra z polybutadienu, které je obklopeno vrstvou tvrdšího materiálu. Polybutadien je v této výrobě upřednostňován díky své vysoké odolnosti.[12] Polybutadien spotřebovaný na výrobu golfových míčků činí asi 20 000 tun ročně.[13]

Reference

  1. BRANDT, Heinz-Dieter; NENTWIG, Wolfgang; ROONEY, Nicola. Rubber, 5. Solution Rubbers. Příprava vydání Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.o23_o02. S. o23_o02. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.o23_o02. 
  2. Marktstudie Synthetische Elastomere von Ceresana. web.archive.org [online]. 2015-03-18 [cit. 2022-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-18. 
  3. VERNADSKY, George. Rise of Science in Russia 1700-1917. Russian Review. 1969-01, roč. 28, čís. 1, s. 37. Dostupné online [cit. 2022-03-13]. DOI 10.2307/126984. 
  4. July 25 - Today in Science History - Scientists born on July 25th, died, and events. www.todayinsci.com [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  5. The Birth of Buna. www.pslc.ws [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  6. Rubber technology. 3rd ed. vyd. London: Chapman & Hall ix, 638 pages s. Dostupné online. ISBN 0-412-53950-0, ISBN 978-0-412-53950-3. OCLC 34286555 
  7. World Business Briefing | Europe: Germany: Chemical Spinoff. The New York Times. 2004-07-17. Dostupné online [cit. 2022-03-13]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. POLYBUTADIENE [online]. IISRP - International Institute of Synthetic Rubber Producers, Inc. [cit. 2010-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-09. 
  9. FELDMAN, Dorel. Synthetic polymers : technology, properties, applications. London: Chapman & Hall xv, 370 pages s. Dostupné online. ISBN 0-412-71040-4, ISBN 978-0-412-71040-7. OCLC 34933188 
  10. a b RIEGEL, Emil Raymond. Kent and Riegel's handbook of industrial chemistry and biotechnology.. 11th ed.. vyd. New York: Springer 1 online resource (2 volumes) s. Dostupné online. ISBN 0-387-27843-5, ISBN 978-0-387-27843-8. OCLC 228076731 
  11. YOSHIOKA, A.; KOMURO, K.; UEDA, A. Structure and physical properties of high-vinyl polybutadiene rubbers and their blends. Pure and Applied Chemistry. 1986-01-01, roč. 58, čís. 12, s. 1697–1706. Dostupné online [cit. 2022-03-13]. ISSN 1365-3075. DOI 10.1351/pac198658121697. 
  12. How golf ball is made - material, manufacture, history, used, parts, procedure, steps, industry, machine, History. www.madehow.com [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  13. Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-12-09. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech