Okounovití
 Okounovití | |
|---|---|
 Okoun žlutý (Perca flavescens) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Podtřída | Neopterygii |
| Řád | Ostnoploutví (Perciformes) |
| Čeleď | Okounovití (Percidae) |
| Rody | |
| |
| Sesterská skupina | |
| Niphonidae | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okounovití (Percidae) jsou významnou čeledí dravých sladkovodních paprskoploutvých ryb mírného pásma severní polokoule řazenou do řádu ostnoploutví. Mají dvě hřbetní ploutve, z nichž přední je nápadně ostnitá, břišní ploutve posunuté pod ploutve prsní a tělo pokryté ktenoidními šupinami. Největší množství druhů (kolem 250) žije v Severní Americe, další zástupce lze nalézt v Eurasii. V přírodě České republiky se vyskytuje 8 druhů z této čeledi, nejznámější z nich jsou okoun říční a candát obecný, důležité lovné ryby.
Popis
Tělo okounovitých bývá protažené a ze stran více či méně zploštělé až válcovité. Hlava je relativně velká s koncovými ústy (případně jsou ústa posunuta do polospodní polohy). Řada kostí v ústech nese zuby, často droboučké, u candátů výrazné a velké.[1] Na skřelích jsou zašpičatělé až trnovité výběžky.[2] Pro okounovité jsou typické dvě hřbetní ploutve, které mohou být samostatné nebo na sebe navazují, ale v místě styku je zřetelné vykrojení (u ježdíků může být napojení široké). Přední z nich je vyztužena pevnými ostny.[3][4] Jeden nebo dva ostny se nacházejí i na přední hraně řitní ploutve a břišních ploutví;[5] břišní ploutve jsou posunuty pod ploutve prsní, řitní ploutev se často nachází pod druhou hřbetní ploutví.[1] Tělo je pokryto drobnými ktenoidními šupinami.[3]
Kromě pelagických ryb, jako jsou okouni nebo candáti, sem patří i mnoho drobných bentických druhů se zakrnělým plynovým měchýřem (jde zejména o severoamerické rody candátek, percina a další).[6] Okounovití jsou většinou drobné ryby, jen málo druhů (někteří candáti) může dosahovat délky kolem 1 m.[3][5] Menší druhy se živí drobnou živočišnou potravou, větší loví jiné ryby.[4]
Rozšíření a diverzita
Globální rozšíření
Okounovité ryby jsou rozšířeny ve sladkých vodách severní polokoule.[1][3] Candát mořský (Sander marinus) se v Černém a Kaspickém moři vyskytuje i v brakických a slaných vodách.[2] Centrum diverzity má tato čeleď v Severní Americe (obzvlášť na jihovýchodě USA), kde se vyskytuje snad až 250 druhů, což je kolem 20 % tamní biodiverzity ryb; až na candátka Pottsova (Etheostoma pottsi) se všechny vyskytují na východ od Skalistých hor, tedy v oblasti úmoří Atlantského oceánu.[2] v Eurasii jsou okounovití zastoupeni jen 16 druhy.[5] Celkem je rozlišováno kolem 10 rodů.[2][5]
Zástupci v ČR
V Česku se přirozeně vyskytuje 8 druhů: hojně rozšířený okoun říční (Perca fluviatilis) a candát obecný (Sander lucioperca), dále c. východní (S. volgensis) na jižní Moravě, kde se lze setkat i s drskem větším (Zingel zingel) a d. menším (Z. streber), ježdíkem žlutým (Gymnocephalus schraetser) a j. dunajským (G. baloni), po celém území ČR je rozšířený j. obecný (G. cernuus).[7]
Systematika
Okounovití patří do řádu ostnoploutví (Perciformes),[8] který je po nich v odborném názvosloví pojmenován: „Perciformes“ znamená doslova „okounotvární“ podle nominálního rodu okoun (Perca). Okounovité lze rozdělit na několik monofyletických podčeledí:[2]
- Percinae, kam patří jediný rod okoun (Perca); je sesterský k následující podčeledi
- Luciopercinae s rodem candát (Sander) a vzájemně příbuznými rody drskovec (Romanichthys) a drsek (Zingel)
- Gymnocephalinae (někdy též Acerinae) s jediným rodem ježdík (Gymnocephalus), který je sesterský k níže uvedené podčeledi Etheostomatinae
- Etheostomatinae, zdaleka nejbohatší skupina okounovitých zastoupená rody candátek (Etheostoma, z něhož je někdy vyčleňován ještě rod Nothonotus), percina (Percina) a rody Crystallaria a Ammocrypta, dle českého názvosloví označované poněkud nevhodně také jako „okoun“.[9]
Sesterskou skupinou okounovitých, úspěšné sladkovodní linie ostnoploutvých, je mořský druh Niphon spinosus v samostatné čeledi Niphonidae řazený dříve mezi kanicovité.[2][8]
-
Hlava candáta severoamerického (Sander vitreus) se zřetelnými zuby -
Candátek modropásý (Etheostoma caeruleum) -
Percina královská (Percina rex) -
Ammocrypta bifascia
Význam, vztah k člověku
Mezi okounovité patří řada druhů významných ve sportovním, ale i komerčním rybolovu (např. okoun, candát) resp. chovu ryb (zejména candát).[3][6] Někteří drobní ozdobní zástupci severoamerického rodu candátek (Etheostoma), kteří se pestře vybarvují zejména během rozmnožování,[10] jsou občas objektem akvarijního chovu.[1] Mnoho druhů tohoto rodu je ohrožených, neboť jejich areály často zahrnují jen malé toky. Candátek marylandský (Etheostoma sellare) je považován za vyhubeného.[10] Různé druhy okounovitých byly zavlečeny na různá místa světa (např. okoun říční na jih Afriky, do Austrálie, na Nový Zéland aj., ježdík obecný do oblasti Velkých jezer v S. Americe), kde místy škodí místním populacím ryb a chovají se jako invazní druhy.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d STERBA, Günther, a kol. The Aquarist's Encyclopaedia. [s.l.]: Edition Leipzig, 1983. S. 463.
- ↑ a b c d e f g STEPIEN, Carol A.; HAPONSKI, Amanda E. Biology and Culture of Percid Fishes. Příprava vydání Patrick Kestemont, Konrad Dabrowski, Robert C. Summerfelt. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-94-017-7226-6, ISBN 978-94-017-7227-3. DOI 10.1007/978-94-017-7227-3_1. Kapitola Taxonomy, Distribution, and Evolution of the Percidae, s. 3–60. (anglicky) DOI: 10.1007/978-94-017-7227-3_1.
- ↑ a b c d e HANEL, Lubomír. Ryby (2). 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. (Svět zvířat; sv. IX). ISBN 80-00-00830-0.
- ↑ a b HANZÁK, Jan, a kol. Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci a plazi. Praha: Albatros, 2969. (Světem zvířat; sv. IV).
- ↑ a b c d NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 135, 136.
- ↑ a b MOYLE, Peter B.; CECH, JR., Joseph J. Fishes, an Introduction to Ichthyology. 5. vyd. [s.l.]: Pearson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-13-100847-1.
- ↑ HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. Vyd. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim 447 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86327-49-3, ISBN 978-80-86327-49-5. OCLC 85543621
- ↑ a b BETANCUR-R, Ricardo; WILEY, Edward O.; ARRATIA, Gloria. Phylogenetic classification of bony fishes. BMC Evolutionary Biology. 2017-12, roč. 17, čís. 1, s. 162. Dostupné online [cit. 2022-06-24]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/s12862-017-0958-3. PMID 28683774. (anglicky)
- ↑ HANEL, Lubomír.; PLÍŠTIL, Jiří; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů. V., Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 7. Praha: Národní muzeum, 2011. Dostupné online.
- ↑ a b HELFMAN, Gene S., et al. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. S. 248–252.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu okounovití na Wikimedia Commons 
Taxon Percidae ve Wikidruzích
