Milan Kučan

Milan Kučan
1. prezident Slovinska
Ve funkci: 6. prosinec 1992 – 22. prosince 2002
Předseda vlády	Janez Drnovšek Andrej Bajuk Anton Rop
Předchůdce	funkce vznikla
Nástupce	Janez Drnovšek
Předseda Předsednictva SR Slovinsko
Ve funkci: 10. květen 1990 – 6. prosince 1992
Předseda vlády	Dušan Šinigoj Alojz Peterle
Předchůdce	Janez Stanovnik
Nástupce	zánik funkce
Předseda Skupščiny SR Slovinsko
Ve funkci: 1978 – 1982
Předchůdce	Marijan Brecelj
Nástupce	Vinko Hafner
Stranická příslušnost
Členství	Svaz komunistů Slovinska (do 1989)
Narození	14. ledna 1941 (83 let) Križevci Království Jugoslávie
Národnost	slovinská
Choť	Štefka Kučan
Děti	Ana Kučan Špela Kučan
Alma mater	Univerzita v Lublani
Profese	právník
Náboženství	luteránství
Ocenění	Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2001) Řád slona (2001) řetěz Řádu Isabely Katolické (2002) rytíř Maltézského záslužného řádu velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	Archivní webová stránka, Archivní webová stránka
Commons	Milan Kučan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Kučan (* 14. leden 1941^[1] Križevci) je slovinský právník a politik zastávající v minulosti úřad prezidenta Republiky Slovinsko.

Životopis

Kučan se narodil ve vesnici Križevci nedaleko jugoslávsko-maďarské hranice.^[1] Vyrůstal v učitelské rodině, o otce přišel za druhé světové války, když ho jako partyzána popravili nacisté.^[2] Základní a střední vzdělání získal v Murské Sobotě, v roce 1964 absolvoval práva na lublaňské univerzitě.^[3] Ihned po skončení studia začal působit v Socialistickém svazu mládeže Slovinska, jehož předsedou byl v letech 1968 až 1969.^[3] Následovalo působení na sekretariátu Socialistického svazu pracujícího lidu, kde byl předsedou v letech 1973 až 1978, působení ve funkci předsedy parlamentu (1978 - 1982) a odchod do Bělehradu, kde v letech 1982 až 1986 vykonával funkci slovinského zástupce v předsednictvu Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie (CK SKJ).^[4] Jako představitel nové generace stranických funkcionářů se pak – společně se Slobodanem Miloševićem – dostal do popředí především v souvislosti se 13. kongresem SKJ v červnu 1985.^[5]

V průběhu roku 1986 se liberálům uvnitř slovinských komunistů podařilo obsadit významné stranické funkce. Z funkce byl donucen odstoupit také představitel tvrdé linie – předseda Svazu komunistů Slovinska (ZKS) France Popit.^[6] Kučan si postupně začal uvědomovat nutnost reformy strany, státu a federace. Na 20. zasedání ústředního výboru SKJ koncem ledna 1989 došlo k otevřenému střetu mezi Kučanem a Miloševićem, v němž se ukázalo, že Slovinci jsou ve své snaze o dosažení politického pluralismu v republikách osamoceni.^[7] V polovině prosince 1989 pak chtěli srbští nacionalisté uspořádat v Lublani demonstraci s odůvodněním, že chtějí vysvětlit slovinské veřejnosti podstatu krize v Kosovu – ve skutečnosti však měly být pouze připraveny podmínky pro odstranění slovinských liberálních komunistů kolem Kučana.^[8] Kučan opustil komunistickou stranu v prosinci 1989, aby v následujících volbách do republikového Předsednictva byl bezpartijním kandidátem.^[8] Ve funkci předsedy ZKS ho nahradil Ciril Ribičič.^[9] Ještě v lednu 1990 však Kučan předložil na 14. kongresu SKJ za slovinské komunisty návrh na konfederalizaci SKJ.^[10]

V dubnu 1990 se ve Slovinsku konaly první demokratické parlamentní volby po druhé světové válce a spolu s nimi i volby pětičlenného republikového Předsednictva.^[11] Předseda Předsednictva měl být zvolen absolutní většinou, přičemž do případného druhého kola postupovali dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Kučan zvítězil ve druhém kole nad Jože Pučnikem, kandidátem DEMOSu.^[11]

Vzhledem k vývoji situace v průběhu roku 1990 připravilo vojenské velení Jugoslávské lidové armády (JNA) plán zatčení Kučana, Tuđmana a dalších představitelů obou republik.^[12] K otevřenému střetu nedošlo, ale bylo zřejmé, že armáda bude vystupovat jako strážce jugoslávské jednotnosti; jednotnost se však také projevila v základních otázkách i u slovinské politické elity.

Kučan patřil spolu s ministrem zahraničí Rupelem, premiérem Peterlem a předsedou parlamentu Bučarem k odpůrcům vypsání referenda o samostatnosti Slovinska.^[13] DEMOSu se však návrh podařilo v parlamentu prosadit a proběhlé referendum vyjádřilo vůli Slovinců opustit federaci.^[13] Navzdory původnímu nesouhlasu se všichni představitelé Slovinska cítili výsledky referenda vázáni a došlo k přípravám osamostatnění. Hrozbu oddělení Slovinska si uvědomovala také JNA, která zahájila odzbrojování složek slovinské policie a teritoriální obrany. Kučan společně s ministrem obrany Janšou však již v minulosti provedli kroky, kterými bylo přibližně třicet procent vojenského materiálu slovinské Teritoriální obrany uchráněno před vydáním Jugoslávské lidové armádě.^[14]

Kučan pak – spolu s dalšími – zastupoval Slovinsko při uzavření Brionské dohody. V říjnu 1991 pak za Slovinsko oznámil vůli všech tří komor slovinského parlamentu opustit SFRJ.

Slovinská ústava pak v prosinci 1991 zavedla na místo předsedy Předsednictva funkci prezidenta, kterým se ve volbách v roce 1992 a 1997 stal v vždy prvním kole právě Milan Kučan.^[15] Obava z Kučanova vítězství v přímých volbách má však svůj přímý důsledek ve slovinské ústavě, kde jsou pravomoci prezidenta vymezené velmi úzce.^[15] Kučan se jako prezident zasazoval o vstup Slovinska do Evropské unie a Severoatlantické aliance.^[16] V roce 2002 ho ve funkci prezidenta vystřídal Janez Drnovšek.

Dnes je Kučan mimo jiné člen Madridského klubu, předseda Fóra 21, člen Balkánského politického klubu nebo Mírového institutu Šimona Perese.^[16]

Kučan je ženatý, má dvě dcery a jednoho vnuka.^[2]

Vyznamenání

Stát	Stuha	Název	Datum udělení
Dánsko Dánsko		Rytíř Řádu slona[17]	2001, 10. října
Estonsko Estonsko		Řád kříže země Panny Marie I. třídy[18]	1997, 16. května
Chorvatsko Chorvatsko		Rytíř velkokříže Velkého řádu krále Tomislava[19]	2001, 5. prosince
Lotyšsko Lotyšsko		Velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[20]	2002
Polsko Polsko		Řád bílé orlice[21]	2002
Portugalsko Portugalsko		Velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[22]	2000, 29. března
Slovensko Slovensko		Řád bílého dvojkříže I. třídy[23]	2001
Španělsko Španělsko		Rytíř velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické[24]	2002, 1. července

Odkazy

Reference

Související články

• Politický systém Slovinska
• Slovinsko
• Socialistická federativní republika Jugoslávie
• Slovinská válka za nezávislost

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Kučan na Wikimedia Commons
• Životopis na stránkách Madridského klubu. (anglicky)

Politické funkce

Prezidenti Slovinska Milan Kučan (1991–2002) • Janez Drnovšek (2002–2007) • Danilo Türk (2007–2012) • Borut Pahor (2012–2022) • Nataša Pircová Musarová (od 2022) Nejvyšší představitelé Komunistické strany Slovinska (Svazu komunistů Slovinska) Političtí tajemníci Edvard Kardelj • Franc Leskošek • Miha Marinko Předsedové Předsednictva Albert Jakopič • France Popit • Andrej Marinc • Milan Kučan • Ciril Ribičič Předsedové Předsednictva Socialistické republiky Slovinsko Sergej Kraigher • Viktor Avbelj • France Popit • Janez Stanovnik • Milan Kučan Předsedové Skupščiny Socialistické republiky Slovinsko Viktor Avbelj • Ivan Maček • Sergej Kraigher • Tone Kropušek • Marijan Brecelj • Milan Kučan • Vinko Hafner • Miran Potrč