Maxim Lvovič Koncevič

Maxim Lvovič Koncevič
Maxim Lvovič Koncevič
Maxim Lvovič Koncevič
Narození25. srpna 1964 (59 let)
Národnostruská
Obormatematika
OceněníFieldsova medaile (1998)
RodičeLev Rafailovič Koncevič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxim Lvovič Koncevič (rusky Максим Львович Концевич; * 25. srpna 1964 Chimki, Moskevská oblast, Ruská SFSR, SSSR) je rusko-francouzský matematik známý především pro své výsledky v teorii strun, nositel řady vědeckých ocenění včetně Fieldsovy medaile.

Život a vědecká dráha

V letech 1980 až 1985 studoval matematiku na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, studium zakončil doktorátem a ziskem titulu Ph.D. na Univerzitě v Bonnu v roce 1992.[1]

Jeho výzkum je inspirován prácemi Richarda Feynmana a Edwarda Wittena.[2] Zaměřuje se především na problémy algebraické geometrie, algebraické topologie a některé geometrické aspekty matematické fyziky, například teorii uzlů, kvantování, nebo zrcadlovou symetrii. Několika významných výsledků dosáhl při řešení problémů souvisejících s teorii strun, čímž přispěl k současné snaze matematiků a fyziků o nalezení tzv. teorie všeho.

Působil jako hostující profesor na Rutgersově univerzitě,[2] dále na Harvardově univerzitě, Princetonské univerzitě a Kalifornské univerzitě v Berkeley.[1][2] V současnosti je profesorem na francouzském institutu Institut des hautes études scientifiques a na americké Univerzitě v Miami.

Za své výsledky v matematice a teoretické fyzice obdržel několik významných vědeckých ocenění, včetně Fieldsovy medaile (1998) nebo Crafoordovy ceny (2008).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Maxim Kontsevich [online]. Encyclopædia Britannica, rev. 2016-04-29 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c 1998 Fields Medalist Maxim Kontsevich [online]. Americká matematická společnost [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxim Lvovič Koncevič na Wikimedia Commons
  • Podrobnější popis dosažených vědeckých výsledků
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Držitelé Fieldsovy medaile
Lars Ahlfors, Jesse Douglas (1936) • Laurent Schwartz, Atle Selberg (1950) • Kunihiko Kodaira, Jean-Pierre Serre (1954) • Klaus Roth, René Thom (1958) • Lars Hörmander, John Milnor (1962) • Michael Atiyah, Paul Cohen, Alexander Grothendieck, Stephen Smale (1966) • Alan Baker, Heisuke Hironaka, Sergej Petrovič Novikov, John Griggs Thompson (1970) • Enrico Bombieri, David Mumford (1974) • Pierre Deligne, Charles Fefferman, Grigorij Margulis, Daniel Quillen (1978) • Alain Connes, William Thurston, Čchiou Čcheng-tung (1982) • Simon Donaldson, Gerd Faltings, Michael Freedman (1986) • Vladimir Drinfeld, Vaughan Jones, Šigefumi Mori, Edward Witten (1990) • Jefim Zelmanov, Pierre-Louis Lions, Jean Bourgain, Jean-Christophe Yoccoz (1994) • Richard Borcherds, William Timothy Gowers, Maxim Lvovič Koncevič, Curtis T. McMullen (1998) • Laurent Lafforgue, Vladimir Voevodskij (2002) • Andrej Okounkov, Grigorij Perelman, Terence Tao, Wendelin Werner (2006) • Elon Lindenstrauss, Ngo Bao Chau, Stanislav Smirnov, Cédric Villani (2010) • Marjam Mírzácháníová, Artur Avila, Martin Hairer, Manjul Bhargava (2014) • Caucher Birkar, Alessio Figalli, Peter Scholze, Akshay Venkatesh (2018)
Autoritní data Editovat na Wikidatech