Ketkovice

Ketkovice
Ketkovická náves s kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské
Ketkovická náves s kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské
Znak obce KetkoviceVlajka obce Ketkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecIvančice
Obec s rozšířenou působnostíIvančice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°9′33″ s. š., 16°15′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel629 (2024)[1]
Rozloha9,55 km²[2]
Katastrální územíKetkovice
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ664 91
Počet domů234 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKetkovice 87
664 91 Ivančice
[email protected]
StarostkaŠárka Matoušková
Oficiální web: www.ketkovice.cz
Ketkovice
Ketkovice
Další údaje
Kód obce583201
Kód části obce64858
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ketkovice (německy Ket(t)kowitz) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se na západním okraji okresu, 20 km západně od Brna a 7 km severozápadně od Oslavan. Leží na východním okraji Křižanovské vrchoviny; zhruba 2 km západně od obce vede hluboké údolí řeky Chvojnice, jižně pak Oslavy. Na skalnatém ostrohu nad jejich soutokem stojí zřícenina hradu Levnova, tradičně známého též jako Ketkovický hrad. Žije zde 629[1] obyvatel. Obec Ketkovice je členskou obcí Mikroregionu Ivančicko.

Ketkovice sousedí s obcemi Senorady, Čučice a Lukovany z okresu Brno-venkov a Kuroslepy a Sudice z okresu Třebíč (Kraj Vysočina).

Název

Základem jména vsi bylo osobní jméno Kytka. Výchozí tvar Kytkovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Kytkovi lidé". V první slabice je písemně doloženo pouze -e-, které je nářečního původu. Na přelomu 19. a 20. století se jméno psalo též spisovně Kytkovice[4][5], což se neujalo. Tvar Redouici ze 12. století byl zřejmě písařský omyl.[6]

Historie

První písemná zmínka o Ketkovicích je ve středověkém opisu zakládací listiny třebíčského kláštera, která měla pocházet z roku 1101 (některé prameny uvádějí 1104, kdy byl vysvěcen klášterní kostel), kde jsou uvedeny (písařskou chybou jako Redkovici, v některých pramenech Kedcouici) mezi řadou dalších obcí darovaných klášteru do vlastnictví; opis je označován za falzum, ale dobová existence obcí není zpochybňována. Do roku 1880 byly osadou obce Čučice ležící 2,5 km jihovýchodně; spadaly do hejtmanství Třebíč a okresu Náměšť nad Oslavou, při sčítání lidu 1890 měly 593 českých obyvatel a 4 německé.[5]

V letech 1949–1960 Ketkovice patřily do okresu Rosice, poté Brno-venkov.[4] Od ledna 1986 byly spolu s blízkými Čučicemi, Biskoupkami a Novou Vsí přičleněny k městu Oslavany, ale v listopadu 1990 se tyto obce opět osamostatnily.[7] Ketkovice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Ivančice, matriční úřad je v Oslavanech.

V roce 1996 získaly Ketkovice vlajku a znak; jsou na nich šestizubé hrábě, bývalý erb pánů z Levnova.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 487 549 597 667 727 761 822 736 758 835 759 658 619 594 618
Počet domů 70 77 86 98 116 123 153 174 186 192 189 207 218 223 234

Vývoj počtu obyvatel

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Vybavení obce

Severní strana ketkovické návsi s domy čp. 8, 7 a 6

V Ketkovicích je pětiletá základní škola s mateřskou školou zřizovaná obcí, obchod se smíšeným zbožím na návsi, tradiční zájezdní hostinec U Mohelských provozovaný významnou místní rodinou, úřadovna pošty, obecní knihovna, aktivní Sokol, Sbor dobrovolných hasičů. Obec je plynofikovaná, po roce 2007 byl z úvěru u České spořitelny vybudován vodovod. Rozpočet obce na roky 2011 i 2012 byl přibližně 8 milionů Kč,[10] na rok 2013 byl 7,2 mil. Kč.[11]

Poloha a dostupnost

Ketkovice leží na východním okraji geomorfologického celku Křižanovská vrchovina, v podcelku Bítešská vrchovina, na jižním okraji okrsku Jinošovská pahorkatina. Prochází jimi silnice druhé třídy č. 393 Rapotice (3 km severně) – Ivančice (10 km jihovýchodně). 10 km severozápadozápadně leží dále Náměšť nad Oslavou.

Ketkovice byly s Ivančickem 1. července 2006 začleněny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako 1. část jeho etapy 3B.[12] Obsluhuje je autobusová linka č. 430 (729430) z Ivančic přes Oslavany, Čučice, Ketkovice a Sudice (pouze část spojů) do Rapotic (již kraj Vysočina), kde se nachází železniční stanice na trati 240 Brno – Jihlava. Počet spojů je ustálen na 12 párů ve všední dny, o víkendech a svátcích 3. Vedle hlavní zastávky na návsi je v Ketkovicích také zastávka „Ketkovice, kovárna“ (asi 400 m severozápadně).[13][14]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Ketkovice.
  • přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice
  • přírodní park Oslava – severní hranice prochází středem obce
  • zřícenina hradu Levnova ze 14.–15. století 2,5 km jihozápadně od obce – hrad známý dříve jako Ketkovický hrad (či zkráceně Ketkovák) byl teprve v roce 1971 ztotožněn s hradem Levnovem, který je znám z písemných pramenů[15]
  • vyhlídka Zavřelovo panorama jižně od obce, na červené turistické značce k Levnovu
  • kostel svaté Kateřiny Alexandrijské[4] z roku 1780 v centru obce; filiální kostel římskokatolické farnosti Čučice
  • kaple svatého Cyrila a Metoděje na jihozápadním okraji

Osobnosti

  • Jindřich Jakš (1894–?), legionář

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 96. 
  5. a b Ottův slovník naučný, díl XV, str. 508
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 390.
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  9. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  10. Města a obce online: Ketkovice
  11. http://www.ketkovice.cz/rozpocty-a-zaverecne-ucty/ds-4389/
  12. Stručně o IDS JMK Archivováno 18. 12. 2010 na Wayback Machine., idsjmk.cz
  13. Jízdní řád linky 430 (platný od 1. 9. 2006) Archivováno 22. 10. 2012 na Wayback Machine., idsjmk.cz
  14. Jízdní řád linky 430, idsjmk.cz
  15. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-046-2. S. 347–348. 

Související články

Externí odkazy

Města, městyse a obce okresu Brno-venkov
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech