Brian David Josephson

Brian David Josephson
Narození4. ledna 1940 (84 let)
Cardiff
BydlištěSpojené království
Alma materTrinity College
Univerzita v Cambridgi
Cardiff High School
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléIllinoiská univerzita v Urbana-Champaign
Missouri University of Science and Technology
OceněníFritz London Memorial Prize (1970)
Hughesova medaile (1972)
medaile Elliotta Cressona (1972)
Guthrie Medal and Prize (1972)
Nobelova cena za fyziku (1973)
… více na Wikidatech
Webwww.tcm.phy.cam.ac.uk/~bdj10/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brian David Josephson, FRS[1] (* 4. ledna 1940, Cardiff, Wales[2]) je velšský fyzik. V roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku[3] především za předpověď po něm pojmenovaného Josephsonova jevu.[2]

Od konce roku 2007 je emeritním profesorem Cambridge University.

Vzdělání a kariéra

Chodil na Cardiff High School a poté na Cambridge University, kde v roce 1960 získal titul BA (Bachelor of Arts)[1] a v roce 1964 titul doktor fyziky. V sedmdesátých letech se naučil transcendentální meditaci.[4]

V roce 1962 začal pracovat na Trinity College a poté odjel do Spojených států, aby tam na University of Illinois působil jako profesor a asistent výzkumu.[1] V roce 1967 se vrátil na Cambridge University nejdříve na pozici pomocníka ředitele výzkumu v Cavendishově laboratoři a poté tam od roku 1974[1] do odchodu do důchodu v roce 2007 působil jako profesor fyziky.

V roce 1973 získal spolu s japonským fyzikem Leem Esakim a americkým fyzikem Ivarem Giaeverem Nobelovu cenu za fyziku.[5]

Výzkum

Josephsonův jev

Nejznámější je díky zkoumání supravodivosti, Nobelovu cenu získal konkrétně „za teoretické předpovědi vlastností proudu vedeného skrz tunelovanou bariéru, zejména jevu známého jako Josephsonův jev“.[5] Výsledky jeho objevů se používají např. při měření magnetických polí[6] a výrobě počítačů.[2]

Parapsychologie

Je jedním z nejznámějších vědců, kteří tvrdí, že parapsychologie může být reálná. Zastává názor, že „jestliže vědecká komunita odmítne nějakou myšlenku, není to nutně důkaz toho, že tato myšlenka je absurdní; spíše by měl člověk pozorně zkoumat původ těchto názorů a usoudit, jak dobře si stojí proti důkladnému pozorování“.[6][7] Prohlásil: „Je mnoho důkazů ve prospěch telepatie, ale články o tomto tématu jsou neprávem zavrhovány.“[8]

Studená fúze

Podporuje zkoumání údajné studené fúze objevené Martinem Fleischmannem a Stanleym Ponsem v roce 1989. I když se mnoha výzkumníkům v následujících letech nepodařilo úspěšně zopakovat pokusy Fleischmanna a Ponse, Josephson tvrdí, že zná nějaké výzkumníky, kteří získali kladné výsledky, ale předpojatí redaktoři periodik je odmítli publikovat.[9]

Vybrané publikace

  • (anglicky) Josephson, B.D., 1964: "Coupled Superconductors", Review of Modern Physics, 36 [1P1].
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1965: "Supercurrents through Barriers", Advances in Physics, 14 [56].
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1992: "Telepathy Works", New Scientist, 135 [1833], 50-50.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1992: "Defining Consciousness", Nature, 358 [6388], 618-618.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1993: "All in the Memes", New Statesman & Society, 6 [276], 28-29.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1994: "Awkward Eclipse", New Scientist, 144 [1956], 51-51.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1995: "Light Barrier", New Scientist, 146 [1975], 55-55.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1997: "Skeptics Cornered", Physics World, 10 [9], 20-20.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 1999: "What is truth?", Physics World, 12 [2], 15-15.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 2000: "Positive bias to paranormal claims", Physics World, 13 [10], 20-20.
  • (anglicky) Josephson, B.D., 2006: "Take nobody's word for it", New Scientist, 192 [2581], 56-57.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brian David Josephson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Brian D. Josephson – Curriculum Vitae [online]. The Nobel Foundation [cit. 2009-06-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Encyclopedia Britannica's Guide to the Nobel Prizes [online]. [cit. 2009-10-14]. (Encyclopædia Britannica). Dostupné online. 
  3. ↑ The Nobel Prize in Physics 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ WILLIAMSON, Lola. Transcendent in America. [s.l.]: NYU Press, 2010-01-01. Dostupné online. ISBN 9780814794500. S. 93. 
  5. ↑ a b 1973 Nobel Prize in Physics [online]. The Nobel Foundation [cit. 2009-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Pioneer of the Paranormal [online]. May 2002 [cit. 2009-06-17]. (PhysicsWorld). Dostupné online. 
  7. ↑ Brian David Josephson at Cavendish [online]. [cit. 2009-10-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ MCKIE, Robin. Royal mail's guru in telepathy row. The Guardian. Londýn: 30. září 2001. Dostupné online [cit. 2009-06-17]. 
  9. ↑ Dreaming of fusion [online]. [cit. 2009-10-14]. (PhysicsWorld). Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Brian David Josephson na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Stránka Briana Josephsona
  • (anglicky) Josephson, Brian D. - biografie Encyclopædia Britannica
  • (anglicky) How Josephson Discovered His Effect. od Philipa Andersona, Physics Today, listopad 1970. Jak Anderson přispěl k Josephonově objevu.
  • (anglicky) The Discovery of Tunnelling Supercurrents na Nobelprize.org
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
    		•
    1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
    		•
    2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
    		•
    2021–
    Hughesova medaile
    1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper
    Autoritní data Editovat na Wikidatech