Arthur Eddington

Arthur Eddington
Narození	28. prosince 1882 Kendal
Úmrtí	22. listopadu 1944 (ve věku 61 let) Cambridge
Místo pohřbení	Ascension Parish Burial Ground (52°13′3″ s. š., 0°6′ v. d.)
Alma mater	Viktoriina univerzita v Manchesteru (1898–1902) Trinity College (1902) Univerzita v Cambridgi
Povolání	astronom, astrofyzik, filozof, fyzik a matematik
Zaměstnavatelé	Královská greenwichská observatoř (1906–1912) Univerzita v Cambridgi (1912–1944) Cambridge Observatory (1914–1944)
Ocenění	Smithova cena (1907) společník Královské společnosti (1914) Prix Alfred-de-Pontécoulant (1919) Medaile Henryho Drapera (1924) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1924) … více na Wikidatech
Rodiče	Arthur Henry Eddington[1] a Sarah Ann Shout[1]
Funkce	profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Arthur Stanley Eddington (28. prosince 1882, Kendal, Spojené království - 22. listopadu 1944, Cambridge, Spojené království) byl britský astrofyzik. Je po něm pojmenován měsíční kráter Eddington.^[2][3]

Život

Narodil se v rodině kvakera, jímž se také stal. Ve škole vynikal v matematice a anglické literatuře. Díky tomu získal stipendium na Manchesterskou univerzitu, kde studoval matematiku a fyziku. Vzhledem k vynikajícímu prospěchu získal stipendium i na prestižní univerzitu v Cambridgi. Eddington byl prvním studentem prvního ročníku, který byl přemístěn rovnou do druhého. Po vystudování pracoval na několika projektech a živil se učením matematiky.

V lednu 1906 byl Eddington nominován do funkce hlavního asistenta Královské observatoře Greenwichi. Po několika letech práce a řadě ocenění byl jmenován jejím ředitelem.

V roce 1916 začal pracovat na studiu nitra hvězd a rozpracoval první teorie hvězdných procesů. Na základě jeho prací bylo možno vypočítat teplotu, hustotu a tlak uvnitř hvězdy. Později je využil a obhájil v řadě prací, z nichž nejznámější je patrně Teorie hmotnosti světla.

Eddington pracoval jako sekretář holandského astrofyzika Willema de Sittera. Z korespondence mezi Albertem Einsteinem získal první informace o teorii relativity a stal se jejím zastáncem a pracoval na jejím dalším vývoji.

V průběhu první světové války bylo navrženo zrušit veškeré kontakty s německými vědci. Eddingnton byl zásadně proti takovému postupu, neboť podle jeho názoru války nesmějí ovlivnit vědu. Nakonec Willema de Sittera přesvědčil, aby mohl uspořádat expedici pro pozorování zatmění slunce.

Roku 1919 zorganizoval spolu s astronomem Frankem Watsonem Dysonem dvě expedice pro pozorování slunečního zatmění, za účelem prvního experimentálního ověření platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity. Expedice na Princův ostrov u afrického pobřeží sledovala zatmění Slunce dne 29. května 1919. Během zatmění Eddington vyfotografoval hvězdy, nacházející se v té době v blízkosti slunečního disku a poté porovnal pozice těchto hvězd v situaci, kdy nebyly v blízkosti Slunce. Podle obecné teorie relativity by mělo Slunce svým gravitačním působením odchýlit světlo hvězd procházející v jeho blízkosti, což se na fotografii hvězd projevilo jejich zdánlivým posunem směrem od Slunce.

Simultánně s expedicí na Princův ostrov, byla vykonána druhá expedice do města Sobral v Brazílii. V Sobralu je nyní, na paměť této události, zřízeno Museum zatmění.

Eddington pozorování z expedice v příštím roce zveřejnil.^[4]

Eddington také tvrdil, že převrácená hodnota konstanty jemné struktury je přesně celé číslo (nejprve 136 a pak 137), což se nepotvrdilo. Hájil filozofickou harmonii mezi vědou a náboženskou mystikou.^[5]

Získaná ocenění

• 1924 - Zlatá medaile Královské Astronomické Společnosti
• 1924 - Bruce Medal
• Královská medaile

Vzdělání

• Cambridgeská univerzita (Trinity College)
• Manchesterská univerzita

Bibliografie

• 1914. Stellar Movements and the Structure of the Universe. London: Macmillan.
• 1918. Report on the relativity theory of gravitation. London, Fleetway press, Ltd.
• 1920. Space, Time and Gravitation: An Outline of the General Relativity Theory. Cambridge University Press. ISBN 0-521-33709-7
• 1923, 1952. The Mathematical Theory of Relativity. Cambridge University Press.
• 1926. Stars and Atoms Archivováno 13. 10. 2000 na Wayback Machine.. Oxford: British Association.
• 1926. The Internal Constitution of Stars. Cambridge University Press. ISBN 0-521-33708-9
• 1928. The Nature of the Physical World. MacMillan. 1935 replica edition: ISBN 0-8414-3885-4, University of Michigan 1981 edition: ISBN 0-472-06015-5 (1926–27 Gifford lectures)
• 1929. Science and the Unseen World. U.S. Macmillan, UK Allen & Unwin. 1980 Reprint Arden Library ISBN 0-8495-1426-6. 2004 U.S. reprint - Whitefish, Montana : Kessinger Publications: ISBN 1-4179-1728-8. 2007 UK reprint London, Allen & Unwin ISBN 978-0-901689-81-8.
• 19nn. The Expanding Universe: Astronomy's 'Great Debate', 1900-1931. Cambridge University Press. ISBN 0-521-34976-1
• 1930. Why I Believe in God: Science and Religion, as a Scientist Sees It
• 1935. New Pathways in Science. Cambridge University Press.
• 1936. Relativity Theory of Protons and Electrons. Cambridge Univ. Press.
• 1939. Philosophy of Physical Science. Cambridge University Press. ISBN 0-7581-2054-0
• 1925. The Domain of Physical Science. 2005 reprint: ISBN 1-4253-5842-X
• 1948. Fundamental Theory. Cambridge University Press.

V kultuře

• Postava Eddingtona byla ztvárněna hercem Davidem Tennantem v televizním filmu Einstein and Eddington, v koprodukci BBC a HBO, 2008.
• Claus Bernet: Eddington, Arthur Stanley, in: BBKL, 32, 2011, 278-288: http://www.kirchenlexikon.de/e/eddington_a_s.shtml^{[nedostupný zdroj]}

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Eddington na Wikimedia Commons
• Osoba Arthur Eddington ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.