Štěpán III. Uherský

Štěpán III. Uherský
Král uherský a chorvatský
Portrét
Štěpánova korunovace na dobové miniatuře (Chronicon Pictum).
Doba vlády1162–1172
Korunovace1162
Narození1147
Székesfehérvár
Úmrtí4. března 1172
Uhersko
PohřbenOstřihom
PředchůdceGejza II. Uherský
NástupceBéla III. Uherský
ManželkaAnežka Babenberská
DynastieArpádovci
OtecGejza II. Uherský
MatkaEufrozina Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán III. (maďarsky: III. István, slovensky: Štefan III., chorvatsky: Stjepan III.; v létě 1147 – 4. března 1172)[1] byl král Uherska v letech 11621172. Nastoupil na trůn jako nezletilý, přičemž musel čelit svému strýci, který si s podporou byzantské říše uzurpoval vládu.[2]

Boj o trůn

Po smrti krále Gejzy II. v roce 1162 nastoupil Štěpán, Gejzův nezletilý syn, na uherský trůn přes odpor svého strýce Štěpána IV. Byzantský císař Manuel I. Komnenos brzy poté vytáhl k dunajské hranici, neboť chtěl v Uhrách dosadit sobě více nakloněného panovníka, kterým byl Štěpán IV., manžel Manuelovy neteře Marie Komneny. Arpádovce se snažil získat pro podporu papeže Viktora IV. i Fridrich I. Barbarossa, který pověřil zásahem mimo jiných i českého krále Vladislava II. Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu primogenitury. Roku 1164 vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III. Králův bratr Béla získal od bratra dlouho odpíraný úděl a vnučka českého krále Helena (dcera Bedřicha) se provdala za císařova příbuzného.[3]

V roce 1172 se Štěpán III. setkal se svým tchánem, rakouským markrabětem Jindřichem, který byl na pouti do Svaté země. Během tohoto setkání náhle onemocněl a zemřel. Pohřbený je v Ostřihomi.

Rodina

Štěpánovou manželkou byla Anežka Babenberská, dcera rakouského markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta a jeho druhé manželky Theodory Komnenovny. Ke svatbě došlo roku 1166, když Štěpán zrušil zasnoubení s dcerou haličského knížete Jaroslava Osnomysla. Z manželství se možná narodil syn Béla, který ale zemřel ještě před svým otcem.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Almoš Chorvatský
 
 
 
 
 
 
 
Béla II. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Predslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
Gejza II. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Uroš I. Srbský
 
 
 
 
 
 
 
Helena Srbská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 
 
Štěpán III. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vladimír Monomach
 
 
 
 
 
 
 
Mstislav I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Gytha z Wessexu
 
 
 
 
 
 
 
Eufrozýna Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámý
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. www.mittelalter-genealogie.de
  2. www.britannica.com
  3. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 261. 

Literatura

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán III. Uherský na Wikimedia Commons
  • Rodokmen Arpádovců
  • (německy) Genealogie
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Předchůdce:
Gejza II.
Znak z doby nástupu Uherský král
Štěpán III.
11621172
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Béla III.
Předchůdce:
Gejza II.
Znak z doby nástupu Chorvatský a dalmatský král
Štěpán IV.
11621172
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Béla III.
Uherští panovníci
Mýtičtí Arpádovci
(do 9. století)
Levedi • Almoš
Arpádovci
(9. století–1038)
Arpád (asi 845–asi 907) Zoltán (náčelník) (asi 907–asi 950) Fajsz (asi 950–955) Takšoň (955–asi 970) Gejza (asi 970–997) Štěpán (997–1038)
Nedynastičtí
(1038-1046)
Petr Orseolo (1038–1041) Samuel Aba (1041–1044) Petr Orseolo (1044–1046)
Arpádovci
(1046-1301)
Ondřej I. (1046–1060) Béla I. (1060–1063) Šalamoun (1063–1074) Gejza I. (1074–1077) Ladislav I. (1077–1095) Koloman (1095–1116) Štěpán II. (1116-1131) Béla II. (1131–1141) Gejza II. (1141–1162) Ladislav II.¹ (1162-1163) Štěpán III. (1162–1172) Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) Béla III. (1172–1196) Emerich Uherský (1196–1204) Ladislav III. (1204-1205) Ondřej II. (1205-1235) Béla IV. (1235-1270) Štěpán V. (1270-1272) Ladislav IV. Kumán (1272-1290) Ondřej III. (1290-1301)
Boje o trůn
(1301–1308)
Ladislav V.² (1301-1305) Béla V.³ (1305–1308)
Anjouovci
(1308–1387)
Karel I. Robert (1308–1346) Ludvík I. (1346–1382) Marie Uherská(1382–1395) Karel II.¹ (1385–1386)
Různé rody
(1387–1526)
Zikmund Lucemburský (1387–1437) Albrecht II. Habsburský (1437–1439) Alžběta Lucemburská(1439–1440) Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) Ladislav Pohrobek (1444–1457) Matyáš Korvín (1458–1490) Vladislav Jagellonský (1490–1516) Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) Rudolf II. (1576–1608) Matyáš Habsburský (1608–1619) Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) Ferdinand IV. Habsburský Leopold I. (1657–1705) Josef I. Habsburský (1705–1711) Karel VI. (1711–1740) Marie Terezie (1740–1780)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) Leopold II. (1790–1792) František I. Rakouský (1792–1835) Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) František Josef I. (1848–1916) Karel I. (1916–1918)
¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce
Autoritní data Editovat na Wikidatech