Čeljuskin (parník)
Čeljuskin | |
---|---|
![]() parník Čeljuskin (Murmansk 1933) | |
![]() Sovětský svaz | |
Základní údaje | |
Typ | parník |
Domovský přístav | Murmansk |
Stavitel | Burmeister & Wain z Kodaně |
Spuštěna na vodu | 1933 |
Uvedena do služby | 1934 |
Osud | rozdrcená ledy a potopená 1934 |
Poloha vraku | Čukotské moře |
Technická data | |
Prostornost | 7500 t |
Délka | 92 m |
Šířka | 16,6 m |
Ponor | 6,5 m |
Pohon | 7500 hp |
Rychlost | 12,5 uzlů |
Čeljuskin (rusky Челюскин) byl sovětský parník zpevněný pro cesty arktickým ledem za účelem proplutí Severní mořskou cestou z Murmansku do Vladivostoku. Cílem expedice bylo zjistit, zda by tuto cestu mohla celou v jedné sezóně absolvovat i jiná loď než ledoborec.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Chelyuskin_Ship.jpg/220px-Chelyuskin_Ship.jpg)
Čeljuskin byl postaven v Dánsku a spuštěný na vodu 11. března 1933 firmou Burmeister & Wain z Kodaně (původně jako Lena) a pojmenováno po ruském polárníkovi Semjonu Ivanovičovi Čeljuskinovi, který žil v osmnáctém století. Velitelem expedice byl Otto Juljevič Šmidt a kapitánem lodi byl Vladimir Ivanovič Voronin. Na palubě bylo celkem 111 členů posádky a z Murmansku Čeljuskin odplul 2. srpna 1933. Loď sice proplula velkou část Severní cesty, ale v září uvízla v ledových polích a pak už jen driftovala než se 13. února 1934 potopila rozdrcená ledy nedaleko ostrova Koljučin v Čukotském moři.
Posádce se podařilo uniknout na led a zde vytvořila provizorní vzletovou a přistávací dráhu, díky které mohli být všichni do konce dubna zachráněni. Piloti, kteří se podíleli na pátrání a záchraně, se stali prvními držiteli nově vytvořeného vyznamenání Hrdina Sovětského svazu. Při záchraně byla použita civilní verze letounu TB-1, letouny Polikarpov R-5 a jeden Consolidated Fleetster dopravený za účelem záchrany posádky Čeljuskina až ze Spojených států amerických. Dva američtí letečtí mechanici, kteří se na operacích podíleli, získali Leninův řád.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Chukchi_Sea5KOI.png/240px-Chukchi_Sea5KOI.png)
Protože se parníku podařilo doplout až k okraji Beringova průlivu, považovalo vedení Sovětského svazu expedici za víceméně úspěšnou. Následovaly další expedice a v roce 1935 byla cesta už využívána oficiálně i pro obchod. V roce 1936 tudy proplula ruská Baltská flota do Tichého oceánu, protože hrozil konflikt s Japonskem.
Vrak lodi byl objeven v září 2006 v hloubce 50 metrů, nedaleko mysu Srdce-Kameň.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku SS Chelyuskin na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeljuskin na Wikimedia Commons
Literatura
- MUCHANOV, L. Čeljuskin v zajetí ledu. Překlad F. Píšek. 1. vyd. Praha: Karel Borecký, 1934. 180 s.
Související články
- Ledová odysea – ruská novela líčí události polární plavby
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |