Čagatajský chanát
| Čagatajský chanát Цагаадайн Хаант Улс Tsagadaina Khaanat Ulus
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Hlavní město | Almalik, Karši | ||||||||||||||
Rozloha | 3 500 000 km² (1310/1350) | ||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Národnostní složení | Mongolové (vládnoucí elita a příbuzenství) vojenská síla: Ujgurské kmeny, 3 Oguzové, Kypčakové, Dulatové | ||||||||||||||
Jazyky | |||||||||||||||
Náboženství | |||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||
Státní zřízení | |||||||||||||||
Měna | dirhamy, kebek, pūl | ||||||||||||||
Vznik | |||||||||||||||
Zánik | |||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Čagatajův ulus (lid) neboli Čagatajský chanát byl turko-mongolský stát ve Střední Asii. Existoval v letech 1227 až 1687. Vznikl osamostatněním na Mongolské říši. V roce 1360 ztratil západní polovinu svého území ve prospěch Tamerlánovy říše, avšak přežil až do 17. století. Vládnoucí dynastií byli potomci Čagataje, druhého syna dobyvatele Čingischána. Alguovi nástupci – Mubarak a Borak, vyhledávali užší vztahy s obyvateli oblastí přijetím islámu. Navzdory tomu, že od počátku Čagatajovy vlády byl islám bezmála po sto let zakazován, se roku 1326 stal oficiálním náboženstvím Čagatajova ulusu.
Roku 1340 byl Čagatajův ulus rozdělen na více částí. Ve východní části ulusu vznikl chanát Moghulistán (Východočagatajský chanát).
S vytvořením Tamerlánovy říše v západní části moc Čagatajců v Máveránnahru padla.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chagatai Khanate na anglické Wikipedii a Чагатайский улус na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čagatajský chanát na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Turko-mongolské národy | |
|---|---|
| Kurzíva se znakem † ukazují vymřelé skupiny | |
| Turko-mongolové | Avaři (též Turkoavaři či Evroasijští Avaři) † • Hunové † • Kerejté • Merkité † • Najmani • 30 Oguzové-Tataři † • Sienpiové † • Siungnuové (též Pei-ti) † • Tabgačové † • Žuanžuané † |
| Zaniklé státní útvary spravované Turko-mongoly | Avarská říše • Čagatajský chanát • Hunská říše • Chanát Zlaté hordy • Ílchanát • Kazaňský chanát • Krymský chanát • Mughalská říše (Bábur) • Nogajská horda • Severní Wej • Sienpiská říše • Siungnuská říše • Tímúrovská říše |
| Turkické národy | |
|---|---|
| Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny | |
| Historické skupiny národů, kmenů a klanů | Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové † |
| Současné národy a národnosti | Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolgani † • Gagauzové • Iráčtí Turkmeni • Jakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Krymčáci † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Meschetští Turci • Najmani • Nogajové • Salarové • Syrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • Turci • Turkmeni • Tuvinci • Ujgurové • Urumové • Uzbeci • Jugurové † |
| Západoevropští Turci | Turci v západní Evropě |
| Balkánští a ostatní Turci | Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku |
